„I nejchudší dnes na smartphonech sledují globální panoptikum nerovnosti. To přináší obrovský resentiment,“ říká politolog Barša
Alarm20 Touko 2025

„I nejchudší dnes na smartphonech sledují globální panoptikum nerovnosti. To přináší obrovský resentiment,“ říká politolog Barša

Co nám o současné politice říká to, že lidé jako Donald Trump dnes vyhrávají volby? Jaké milníky nás v posledních dekádách k tomuto vývoji nasměřovaly a jaký vývoj je možné očekávat? Po nějaké době se redakce Alarmu opět objevila v Brně. V Kabinetu MÚZ jsme 14. května pořádali večírek společně s festivalem Beseda u Bigbítu, na němž zahrál rapper Anki, písničkářka Barbora Hora se svou kapelou nebo Bernard z brněnského kolektivu Fungus. Večer ovšem zahájila důležitá debata o aktuální geopolitické situaci, kterou připravil a moderoval šéfredaktor Alarmu Jan Bělíček. O Trumpovi a novém světovém řádu společně s ním diskutovali politoložka Anna Pospěch Durnová z Vídeňské univerzity a politolog Pavel Barša působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Právě záznam z této debaty vám nyní přinášíme. Anna Pospěch Durnová se domnívá, že zvolení Donalda Trumpa je součástí širšího příběhu o selhání emancipačních hnutí druhé poloviny 20. století. „Příběh emancipace – ať už jsou to menšiny, náboženské menšiny, genderová identita –, který píšeme od šedesátých let 20. století a v němž se tvrdí, že se máme snažit o nějakou všeobecnou spravedlnost a vytvářet spletitý příběh emancipace a toho, že na tomto světě můžeme nějak pospolitě žít, se pro Trumpovi voliče stává hrozbou, na kterou je potřeba reagovat – klidně i radikálně,“ říká v debatě Anna Pospěch Durnová. Připomíná také, že Trumpovy kroky jeho voliči nepovažují za skandální, ale za něco, čemu tleskají. Pro Pavla Baršu je to jen jedna část příběhu a za důležitější považuje selhání liberální globalizace. Globalizace a digitalizace podle něj zpřítomnila i těm nejchudším lidem realitu ekonomických a společenských nerovností, které v posledních dekádách výrazně akcelerují. Právě to přináší společenskou deziluzi a frustraci. „To přináší obrovský resentiment. Lidé, kteří jsou na opačném konci společenské hierarchie i díky novým technologiím a smartphonům v reálném čase vidí obrovské majetky a blyštivý život bohatých. Je to globální panoptikum nerovnosti,“ říká Pavel Barša. Podle něj sledujeme také zánik meritokracie a představy, že lidé jsou v životě za svou snahu po zásluze odměněni. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Tämä jakso on lisätty Podme-palveluun avoimen RSS-syötteen kautta eikä se ole Podmen omaa tuotantoa. Siksi jakso saattaa sisältää mainontaa.

Jaksot(500)

Kdo chce, abychom přestaly jíst? Ženská těla ničí potravinářský i farmaceutický průmysl

Kdo chce, abychom přestaly jíst? Ženská těla ničí potravinářský i farmaceutický průmysl

V novém dílu podcastu Hysterie mluvíme o Ozempicu, poruchách příjmu potravy i o tom, jak se potravinářský a farmaceutický průmysl otiskují do našich těl. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.den...

12 Elo 58min

Co způsobili agenti v řadách anarchistů? | O operaci Fénix se Sašou Uhlovou | Díl 2.

Co způsobili agenti v řadách anarchistů? | O operaci Fénix se Sašou Uhlovou | Díl 2.

Když před více jak deseti lety policie zatkla několik anarchistů a obvinila je z přípravy útoku na vlak, vytvořila s pomocí médií obraz nebezpečných teroristů. Časem se nicméně ukázalo, že prostředí i...

10 Elo 52min

Moshpit: Česko je východní Evropa. Litevci nebo Rumuni chápou, proč si nechceme říkat „soudruhu“

Moshpit: Česko je východní Evropa. Litevci nebo Rumuni chápou, proč si nechceme říkat „soudruhu“

V novém díle podcastu MOSHPIT, natočeném v areálu univerzity v Cambridge, Klára s Johy probírají rozdíly mezi západní a středo-východní Evropou, právo mít i nemít názor nebo Evropskou unii. V podcast...

5 Elo 1h 9min

Dějiny bez konce: Léto s Homérem, Odysseus ve spárech válečného traumatu a ultrapravicové slzy nad historickou přesností díla

Dějiny bez konce: Léto s Homérem, Odysseus ve spárech válečného traumatu a ultrapravicové slzy nad historickou přesností díla

Letní filmový hit Odyssea od Christophera Nolana trhá divácké rekordy a my jsme se v podívali na to, v čem je film silný a co mu oproti původnímu dílu chybí. Zaměřujeme na otázky spojené s filmovou ad...

30 Heinä 1h 50min

Proč česká policie vyrábí levicové teroristy? | O operaci Fénix se Sašou Uhlovou | Díl 1.

Proč česká policie vyrábí levicové teroristy? | O operaci Fénix se Sašou Uhlovou | Díl 1.

Před více než deseti lety začala policejní operace Fénix, která hledala teroristy z krajně-levicové scény. Mediální prostor zaplavily šokující titulky o levicových extremistech a teroristech, které mě...

29 Heinä 59min

Konzervatismu se v Česku daří ještě lépe než dřív

Konzervatismu se v Česku daří ještě lépe než dřív

Proč Česko nebylo schopné přijmout Istanbulskou smlouvu? Daří se tu domácímu násilí? Eva Klíčová, David Scharf a Pavel Šplíchal ve studiu Alarm mluvili o akcelerujícím konzervatismu v Česku, o cestě m...

24 Heinä 1h 4min

Dějiny bez konce: Legalita války, trestání válečných zločinů a zločinný stát. Proč se sen o kriminalizaci války rozplynul?

Dějiny bez konce: Legalita války, trestání válečných zločinů a zločinný stát. Proč se sen o kriminalizaci války rozplynul?

Po druhé světová válce se vítězné mocnosti snažily přijít s právním konceptem mezinárodního trestního práva, který zaručí to, aby se již nikdy neopakovaly nacistické zločiny. Výraznou roli v celém pro...

16 Heinä 1h 22min

Kolik lidí mohl zabít Filip Turek?

Kolik lidí mohl zabít Filip Turek?

Bouračka Filipa Turka na v Praze na I.P. Pavlova, čistky a trestní oznámení na Ministerstvu místního rozvoje, nebo lídr ODS na Praze 1 Filip Dvořák, který odmítá odstoupit z kandidátky a nechce vysvět...

15 Heinä 45min

Suosittua kategoriassa Yhteiskunta

olipa-kerran-otsikko
i-dont-like-mondays
hupiklubi
seitseman
siita-on-vaikea-puhua
sita
poks
uutiscast
antin-palautepalvelu
gogin-ja-janin-maailmanhistoria
kaksi-aitia
mamma-mia
kolme-kaannekohtaa
yopuolen-tarinoita-2
rss-palmujen-varjoissa
meidan-pitais-puhua
free-opa
lahko
ihme-ja-kumma
aikalisa